"Gideone, proč být tak umanutý?" Isolda na něj jen letmo pohlédla, pak sklopila zrak a vrátila se ke své knize.

Venku kvílel studený vítr. Vše minulé se stane pouhými vzpomínkami a dokonce i ty vzpomínky brzy vyblednou. Zanedlouho opustí místodržitelské panství a s touto rodinou už nebude mít nic společného.

Gideon sledoval její lhostejné chování a ze sebe vykoktal: "Isoldo, opravdu bych si přál,