Maeva zabouchla dveře svého bytu a otočila mosaznou závorou, dokud nezacvakla. Přitiskla se k chladnému dřevěnému panelu a lapala po dechu. Podél linie vlasů jí vyvstaly krůpěje potu. Srdce jí bušilo do žeber silou sbíječky, ale ten zběsilý tlukot nebyl ničím ve srovnání s intenzivním, pulzujícím žárem, který se těžce a kluzce hromadil mezi jejími stehny.

Její lůno se stáhlo a ronilo do kalhotek h