Vance vrhal občasné pohledy na ženu sedící vedle něj. Hlavu měla z velké části vystrčenou z okénka a vítr jí rozfoukával spadené pramínky vlasů v obličeji, zatímco se z plných plic smála do prázdna.

Neměl by na ni zírat, ale ta nevinnost vyzařující z její tváře volala k jeho temnotě. Udivovalo ho, jak moc ho tato žena uchvátila, přestože si už bezpočtukrát říkal, že s ní nechce mít absolutně nic