Katrina se probudila se slabým zasténáním, když jí do tváře uhodily sluneční paprsky skrz propouštějící závěsy v okně její ložnice. Myslela si, že v noci nebude vůbec schopná usnout, vzhledem k tomu, že jí všechno v domě připadalo tak trochu nepohodlné a cizí. Trvalo jí chvíli, než se vyrovnala s tím, že už není v klášteře. Ještě se pořádně nepřizpůsobila, ale věděla, že to bude trvat jen chvíli.