**Pohled Luny Freyi**

Zírala jsem na svítící displej telefonu ležícího v Zairově dlani. Hlasy, které se ozývaly z toho malého přístroje, pronikaly přímo skrz zdi, které jsem si léta budovala.

Rodiče. Už jen to slovo bylo jako zrezivělá čepel protáčející se mi v hrudi. Tuhle syrovou, dusivou bolest jsem necítila od svých třinácti let. Ztráta matky a otce mi během jediné noci rozervala svět na kusy.