Drtivá tíha Winstonova vyčkávavého pohledu držela Prestona paralyzovaného. Těžké ticho ve velkolepém banketním sále se napjalo jako tětiva luku. Nikdo se neodvážil ani nadechnout. Prestonovy klouby na rukou zůstaly úplně bílé a v němém záchvatu paniky měl pevně zatnuté čelisti, jak tak hleděl na neocenitelné smaragdové náramky položené v sametové krabičce. Byl ochromený mezi Sereninýma prosebnýma