Kapitola 48

Pohled Cecelie

Showroom, který býval mou pýchou, teď působil jako hrobka. Tichý. Prázdný. Opuštěný. Procházela jsem mezi věšáky s oblečením a dotýkala se látek, které představovaly tisíce hodin práce. Moje jarní kolekce, ta, kterou módní kritici ještě před pár týdny nazývali „posouvající hranice“ a „definující kariéru“, tu visela nedotčená, neprodaná a nechtěná.

Telefon mi to ráno zavi