Kapitola 57

Pohled Beatrix

Odpolední slunce zahřívalo mou kancelář a vrhalo zlaté světlo přes leštěný mahagon mého stolu. Protáčela jsem mezi prsty malou modrou sametovou krabičku a vychutnávala si ten okamžik před jejím otevřením. Gideonův šéf ochranky ji doručil osobně před dvaceti minutami a jeho profesionální vystupování ani na chvíli nezakolísalo, když mi předával jak krabičku, tak zapečetěno