„Jak jsi poznala, že jsem připravená?“

„Zavolala jsi mi,“ řekla prostě. „To byl signál.“

Držela jsem telefon. Stůl. Lednové město venku.

„Děkuji,“ řekla jsem. „Za to čekání.“

„To je to, co dělám už dvaadvacet let,“ řekla. „Jsem v tom zběhlá.“ Odmlka, a pak se vrátila ta vřelost, ta specifická vřelost, jež byla Camilinou zvláštní vlastností v těžkých chvílích – ne zjemňování těžkostí, ale plná přít