Nemocniční pokoj byl tichý, slabě osvětlený, a Lyra pro jednou nemyslela na Lea.

Myslela na něj.

Deka na nohou ji hřála, ale kůže ji brněla nervozitou. Srdce jí bušilo příliš silně, příliš rychle.

Tu zprávu už odeslala.

Udělala tu odvážnou věc.

Ale teď...

Teď ležela v posteli a zírala do stropu jako dívka, která čeká, až se vesmír pohne.

A pak se pohnul.

Telefon se vedle jejího pol