Lyra si toho všimla v okamžiku, kdy Kaelen vstoupil na palubu – nenápadného, ale zřetelného.

V očích měl vyčerpání, drsnost, jež ohraničovala jeho obvykle bezchybný vzhled. Na čelisti se mu rýsovaly zárodky vousů, vlasy měl o něco delší, jako by celé dny neměl čas – nebo vůli – se oholit...

Ale nějak... kvůli tomu nevypadal strhaně.

Vypadal díky tomu nebezpečněji.

Mužněji.

Skutečněji.