Lyra tam chvíli jen tak seděla – srdce jí bušilo, hrdlo se jí stáhlo, její svět se tiše vychyloval ze své osy.

Kaelenova slova se jí odrážela v hrudi – jako přísaha vypálená do kosti.

„Nechám ti jeden vyrobit. Takový, který bude jen tvůj.“

Nečekala, že dnešní večer skončí takhle. Tímhle už vůbec ne.

Když prostor mezi nimi konečně zaplnilo ticho – husté, hučící – udělala Lyra tu jedinou věc, kterou