Roth polkl a tváří mu kmitl stín neklidu. Vynutil si ležérní pokrčení ramen, ale to jen pramálo zakrylo napětí, které se mu svíralo v hrudi.

„Kira?“ zopakoval Roth neformálním tónem, ale záškub v čelisti ho zradil. „Co je s ní?“

Ta otázka však zasáhla citlivé místo a navzdory jeho uvolněné fasádě se mu v hrudi zkroutilo něco neklidného.

Sakra. Pamatoval si všechno. Byl sice přiopilý, jasně, ale ne