Polkla a sklopila zrak k rukám, které si nervózně pohrávaly s dekou na klíně. „Co když…“

Tíha toho jména – Ivanov – znovu vnesla do hry nebezpečí, na které se jim na chvíli podařilo zapomenout.

Kaelen se pomalu posadil a matrace se pod ním prohnula. Neřekl nic. Místo toho k ní natáhl ruku, ovinul jí paži kolem ramen a pevně si ji přitáhl k boku.

Lyra se nebránila. Opřela si hlavu o jeho hruď a nas