Gary Winston zpomalil, jakmile se blížil ke vchodu do svého sídla. Vzpomínka na matně černá SUV se mu stále míhala na okraji myšlenek. Z instinktu přelétl pohledem okolí – příjezdovou cestu s bránou, živé ploty, stíny.

Nic.

Jen dlouhý úsek prázdné silnice a slábnoucí odpolední světlo.

A přesto to ticho nepůsobilo normálně. Tlačilo na něj, těžké a nesprávné.

Na krku ho zamrazilo. Okamžitě ten pocit