Pohled Marcy

„Jsi moje otrokyně, Marcy. A nemáš právo dělat si, co se ti zachce. Smíš dělat jen to, k čemu ti dám svolení.“ Torinův temný, majetnický hlas mi seslal mráz po páteři. Jeho neslušné, vlhké polibky a velké, drsné ruce zanechávaly na mé odhalené kůži smyslnou, palčivou stopu. Jeho rty se vtiskly do prohlubně na mém krku a ruce mi troufale vklouzly pod šaty. Ten pocit si z mých pootevřen