Lysandra byla tvrdohlavá a zůstala, kde byla. Rozčileně jsem se postavil a odvrátil se od ní pryč. Neměl jsem na ni zrovna teď nervy.

Šel jsem do Marcellina pokoje a s povzdechem se rozhlížel kolem. Stále to tam vonělo po ní, což mě dohánělo k šílenství.

Nevím, co mě k tomu vedlo, ale začal jsem její pokoj prohledávat jako šílenec, abych našel jakýkoliv náznak, cokoliv, co by mi dalo stopu ohled