Přesunul jsem se od okna směrem k bezvládnému tělu na podlaze, stále litujíc rozhodnutí, které jsem učinil v hněvu. Jeho smrt měla být veřejným ponížením a měl jsem se postarat, aby byla co nejpomalejší.

Pak jsem si ale najednou vzpomněl, že na to musí být dva. Lysandra utekla, zatímco jsem se vypořádal s jejím milencem. Nebyl jsem na ni jen naštvaný, krev se mi vařila při pomyšlení na tu drzost,