**Torinův pohled**

„Nemám čas na tvoje hloupé hry. Proč jsi tady?“ uhodil jsem na něj.

„Chceme to samé...“

„Přejdi rovnou k věci, Vancei, a přestaň mě krmit kecy,“ řekl jsem, hlas nabitý vztekem. V tu chvíli se ve mně mísila spousta pocitů, a pokud si Vance nedá pozor, roztrhám ho na kusy holýma rukama.

„Dobrá. Přeskočím předehru. Chceš si udržet trůn, že?“ prohodil Vance s úsměvem. Z jeho úsměvu