Pohled třetí osoby

„Jsi krásná, matko,“ řekl Garrick s úsměvem, když jeho matka vyšla ze svého pokoje. Sylvia se na syna usmála. Stále jí připadalo neskutečné, že může svého syna vidět a slyšet jeho hlas. Byla doba, kdy vzdala veškerou naději na to, že by někdy mohla být volná nebo spatřit synovu tvář.

„Děkuji, synu,“ odpověděla s vřelým úsměvem.

Garrick ji vzal za ruku a vedl ji do trůnního sálu.