Bylo po páté hodině večer, když auto konečně zastavilo u vily. Sylvia Valerii probudila. Ta se s mírným zamračením podívala na liják za oknem. „Zase prší?“

Sylvia přikývla. „Ano, slečno Vanceová. V poslední době občas prší.“

Deštivé počasí se vleklo už déle než měsíc.

Při té myšlence Valerie odvrátila zrak. „Sestavte mi rozvrh. Také zařiďte vše potřebné k výroční události Mystic Aury.“

Koneckonců