Ve spoře osvětleném prostoru a za bzučivého zvuku hmyzu se Valeriiny tváře zalily ruměncem.

Už se chystala zeptat Dominica, co tu dělá, když jí zničehonic jednou rukou zakryl oči a do druhé si vzal její dlaň. „Pojď se mnou.“

Pak se s uchechtnutím dodal: „Nechystám se tě prodat, neboj.“

Když to Valerie uslyšela, zrudly jí uši. Naštěstí byla přes jasné měsíční světlo stále dostatečná tma na to, aby