Valerii probudil zvuk budíku. Když procitla ze spánku, uvědomila si, že Maximus už v pokoji není.

Letadlo jí letělo ve dvacet minut po desáté ráno a zvonící budík ohlašoval, že už je osm hodin.

Za oknem už jasně svítilo slunce. Déšť ustal a počasí bylo toho dne jednoduše dokonalé.

Když Valerie po ranní hygieně vyšla z koupelny, uviděla Maxima vcházet do pokoje. Zamrkala a pozdravila ho: „Dobré rán