~VALERIE~

Ruce se mi nepřestávají třást.

Klopýtám chodbou a málem narazím do jednoho z odkládacích stolků. Zvuk Donovanových dveří, které se za mnou zabouchly, mi stále rezonuje v uších.

Panebože. Právě jsem viděla svého šéfa nahého. Úplně a naprosto nahého.

A nejen nahého – čerstvě vysprchovaného, kapičky vody mu stékaly po svalnaté hrudi, přes dokonalé břišní svaly, níž k jeho...

Přitisknu si dl