~POHLED DONOVANA~

Otázka ve Valeriiných očích, když se zeptala, jestli jsem si jistý, mi stále zní v mysli, zatímco odemykám auto.

Její polibek byl jedinou odpovědí, kterou jsem potřeboval, ale teď, když tu stojím vedle svého vozu v měkkém světle pouličních lamp, na mě účinek toho, co se chystá, dopadá jako elektřina ve vzduchu.

Nemůžu z Valerie spustit oči, když jí pomáhám na sedadlo spolujezdce.