~POHLED DONOVANA~

Procházel jsem čtvrtletní zprávy, když mi zazvonil telefon. Na displeji zablikalo jméno Beatrice a já to po třech týdnech ignorování jejích hovorů konečně zvedl.

„Donovane, moc mě to mrzí. Je to všechno moje vina…“

„Beatrice, o čem to…“

„Nikdy jsem ji neměla nechat jít. Myslela jsem, že nabídka tety Miriam byla upřímná, ale tak strašně jsem se spletla…“

Krev mi ztuhla v žilách. „