Hazel naklonila svou jemnou, bledou tvář nahoru a provinile se uculila. "Je tak milý," pomyslela si.

Hazeliiny jasné, široké oči zablikaly, když spočinuly na Rowanově obličeji, a náhle se zachmuřily obavami. Zeptala se: "Jsi v pořádku? Říkali, že se ti něco stalo."

Když to Rowan slyšel, sklopil pohled a uchechtl se. Dovedl si domyslet ten chaos venku – probudil ho ten hluk, ale než vstal z postele