Když se ty dvě malé holčičky poprvé posadily vedle sebe, byly jedna pro druhou naprosto neznámé, a tak jejich kontakt provázela spíše zdvořilost a jakási odměřenost.

Hazel pocítila nesmírný vděk za to, že ji tam Anya nechala sedět. Chvíli o tom přemýšlela, pak rozevřela svůj batůžek, vytáhla hrst úžasně tvarovaných bonbonů a nabídla je Anye.

Šlo o dárek od jejího mistra, nanejvýš vzácný poklad – j