Dítě, jako by bylo odhodlané Declana dostat, se za ním hnalo.

Bez ohledu na to, kam běžel, dítě ho dokázalo přesně dohonit a dál se mu držet nohy.

Kdyby to byla Hazel, kdo se za ním honil a držel se ho, byl by velmi šťastný.

Místo toho to ale byl pravděpodobně poslední krutý vtip vesmíru, než zemře znechucením.

Byla to naprostá beznaděj. Dítě se mu drželo nohy a nepřetržitě plakalo. Declan se nemo