„Jasně, že jo,“ odpověděla Sienna. Líbilo se jí, jak hodný k ní Lachlan byl, jak se za ni vždycky postavil bez ohledu na to, co se dělo, a nikdy neřešil, co je dobře a co špatně, pokud šlo o ni. Líbilo se jí, jak je pohledný a jak skvělé má tělo.

Z nějakého důvodu se najednou přihlouple zachichotala, zvedla k němu tvář, široce se usmála a řekla: „Lachlane, moc se mi líbíš.“

Lachlan úplně roztál.

„