Serenu dotlačili do stejně temného pokoje. Ačkoliv byla při vědomí, nedokázala pohnout ani svalem.

Čas plynul a každá vteřina se v té tmě nekonečně vlekla.

Právě když už se propadala do spánku, uslyšela otevírání dveří.

Trhla sebou a probrala se. Přestože nic neviděla, upírala zrak ke dveřím. V naprostém tichu se její smysly maximálně zbystřily a Serena zachytila zvuk bot šourajících se po podlaze