"Nasaď mi můj prsten."

Serena zvedla zrak a podívala se na Damiana, který stál hrdě před ní a stínil všechna světla a ohňostroje za ním. Nad jeho rysy se vznášel stín.

Serena zvedla zbývající prsten a opatrně mu ho navlékla na prsteníček.

Také padl dokonale.

Jakmile si ti dva vyměnili prsteny, číšník se usmál a řekl: "Přejeme vám mnoho dalších let plných radosti a štěstí, pane Sinclaire, paní Sinc