Damianův hlas zněl v místnosti cize, a přesto tak povědomě.

Serena měla ze slunečního světla oči plné slz. Navzdory opuchlým očím však konečně rozeznala jeho temné, zasmušilé rysy.

Stál zády ke světlu a shlížel na ni dolů, jako by měl absolutní moc nad jejím životem.

"Damiane Sinclaire…" zamumlala chraptivě. "Proč jsi tady?"

Vypínal se před ní do výšky a řekl: "Když tě poslali do Midnight Veil, dě