"Nechci jít..." zamumlala Serena.

Damian ji přerušil a řekl: "Je rozhodnuto."

Frustrovaně se zamračila a neodpověděla.

Naklonil se blíž, zabořil nos do záhybu jejího krku a zamumlal: "Nádherně voníš, Sereno."

Odvrátila hlavu, aby mu unikla, ale neměla kam utéct, když nemohla ani chodit – a on na ni tiskl své tělo.

Potlačila znechucení, které v ní vřelo, a klidným tónem řekla: "Musíš být vyčerpaný.