„Jak mi máš říkat?“

Byli k sobě tak blízko, že v jeho očích zřetelně viděla dravčí pohled. Připomínal šelmu, jež nespouští zrak z kořisti a jen čeká na příhodný okamžik, kdy ji pohltí.

Zatřepetala řasami a zašeptala: „Miláčku…“

Takhle ho oslovovala jen zřídka, neboť si neustále uvědomovala nepřekonatelnou propast mezi nimi a nedokázala se přimět k tomu, aby k němu bez zábran promlouvala s takovou