Vivian už neřekla nic. Zhluboka se nadechla a vstoupila do pokoje.

Dveře s tichým cvaknutím zapadly. Serena hleděla do chladné noci za oknem a připadala si, jako by z ní někdo rval kus jejího vlastního těla. Jako kus odumřelého masa – když se odřezává, bolí to, ale časem naroste nová tkáň a bolest pomine.

Nato se opřela do obručí vozíku a zmizela na konci chodby.

…

Druhého dne se Damian probudil,