Vypukl zmatek. Serena tam bez hnutí stála, zírala do hlubin oceánu a měla pocit, jako by jí něčí prsty drtily srdce.

„Sereno.“ Felix přistoupil blíž. „Omlouvám se. Zase jsem to zpackal.“

Otočila se, ve světle lamp bledá jako přízrak. „Poslal jsi pro ně záchranu?“ zeptala se chraptivě.

„Ano.“ Když si všiml její bledosti, dodal: „Neboj se, Sereno. Většina mých mužů skvěle plave. Budou… budou v pořád