O čtyři hodiny později a po několikanásobném milování během snahy připravit se na odjezd do nemocnice, se nám konečně podařilo vyjít z domu. Otevřel mi dveře od auta a pak mě držel za ruku, když mi pomáhal dovnitř. Usmála jsem se na něj, naprosto okouzlená.

„Rozmazluješ mě, Vicu.“

Naklonil se, aby mi pohlédl do očí. „Jak jinak se mám ujistit, že víš, že jsi pro mě ta nejdůležitější věc na světě?“