„Přesně tak, zlato,“ zasténal Vaughn do mého ucha, jeho hlas se z něj dral jako štěrk, drsný, hluboký a lačný. „Buď Taťkova hodná holka. Vezmi si Taťkova č***ka.“

A pak přirazil silněji, hlouběji, jeho boky do mě bušily tím násilným rytmem, až to se mnou třáslo o zeď. Nehty jsem přejížděla po povrchu a skřípavě do něj ryla rýhy, mé tělo se nekontrolovatelně prohýbalo a můj zadek při každém brutáln