Zníš jako šílenec, zaskuhrala moje vlčice. Vlastně ne, ne jako šílenec. Prostě jen uboze. Tohle je tak trapné. On tě ani neposlouchá. Představuje si, jak Mateovi vytrhne hrdlo, zatímco ty tu blábolíš o Duolingu. Neuvěřitelné.

Zalapala jsem po dechu, když mi došlo, že pořád mluvím a slova ze mě padají rychleji, než je můj mozek vůbec dokázal zpracovat. „—a ani jsem nebyla v pokušení, jasné? Nebyla!