~Siena~

„To je neuvěřitelné,“ zašeptala jsem, hlas se mi třásl stejně silně jako mé tělo. „Mám druha. Drž se ode mě dál.“

Pomalu jsem ustoupila. Jednu paži jsem si překřížila přes hruď. Bradavky jsem měla pořád ztvrdlé. Pořád odhalené. Pořád pulzovaly bolestí, jako by jim ještě nedošlo, že je to špatně. A to nejhorší? Neprosily o mého druha. Prosily o něj.

Znovu sklopil zrak přímo na mou hr