Jen jsem tam stál. Ve svém vlastním domě. Držel svého syna. Pokrytý hřejivou zradou.

„Vaughne!“ zaječela Siena ze schodů. „On tě—pane BOŽE—on tě počůrává?!“

Otočil jsem se k ní, uvnitř mrtvý.

„Tvůj syn mě právě pokřtil močí.“

Chytila se zábradlí a smála se tak moc, až u toho chrochtala, a musela si sednout na schod. „Takhle tomu říkat nebudeme!“

Prostě jsem tam uprostřed obýváku padl na kolena, v