Nehnula se ani o milimetr. „Chceš, viď?“ Její tón byl až nechutně ležérní, jako by se ptala, jestli mám ráda vanilkovou zmrzlinu. „To jak vyslovuješ jeho jméno. Tak jemně a s dechem. ‚Wyatt říkal tohle. Wyatt mi pomohl nést kbelík. Wyatt mi přinesl mango.‘ Holka, prosím tě.“

Otevřela jsem pusu. Nic nevyšlo. Obličej mi tak hořel, že bych si na něm mohla usmažit vajíčko.

„Mně lhát nemůžeš, Ario,“ po