„Drž tu svou zkurvenou hubu!“ zařval Damian.

„Pusť... ji...“ zachroptěl táta, v koutku úst mu bublala krev. „Ona není tvoje pomsta. Je to naše dcera.“

Damianovy rty se stáhly do vrčení, plivance a krev létaly vzduchem. „Nikdy.“

Tátovy oči se změnily. A já věděla, že pro Damiana je to konec. Jediným pohybem táta vrazil svou ruku s drápy přímo do Damianovy hrudi.

„Ty... ji... nedostaneš,“ zavrčel