„Jsem zvědavá, jak rychle tě dokážu ignorovat,“ zalhala jsem a znovu se odvrátila. „Užij si dnešní večer se svou rukou, Hayesi. Skončila jsem.“

Ale když jsem kráčela ke dveřím, slyšela jsem, jak se za mnou uchechtl.

„Brzy se uvidíme, Ario. Hodně brzy.“

Zabouchla jsem dveře, opřela se o ně a ztěžka oddechovala, plně si vědoma, že měl v jedné věci pravdu.

Byla jsem pěkně v prdeli.

~~~

Druhý den ráno