Po tvářích mi znovu tekly slzy. Hayes si mě přitáhl k boku, paži mi ovinul kolem ramen a palcem mě uklidňujícím způsobem hladil po paži.

Máma si otřela vlastní slzy. „Milujeme tě, Ario. Proto to tak moc bolí. Pojď domů. Seženeme ti pomoc na tu říji, dáme ti prostor, aby sis to mohla s čistou hlavou promyslet. Už žádné plížení. Můžeme si dokonce... promluvit s Hayesem pořádně později. Jako rodina.“