Vztek mnou proudí jako lesní požár, hoří jasně a neúprosně. Události dnešního večera si v mysli přehrávám jako ohranou desku, každý okamžik je prodchnutý frustrací a zmatkem. Ležím rozvalená na masivní posteli s nebesy ve svých komnatách, stále oblečená v těch červených hedvábných šatech, které jsem si oblékla na ples Krvavého měsíce. Okny sem proudí měsíční svit a vrhá na všechno děsivou červenou