Když se za mnou s těžkým žuchnutím zavřou masivní bronzové dveře hradu, srdce mi vynechá úder. Zmocní se mě panika a nemůžu si pomoct, musím se ohlédnout na pevnost, kterou jsem právě opustila. Je to okamžik prozření, pochopení, že už není cesty zpět, i kdybych snad chtěla. Bronzové hradní dveře s erbem medvěda, zlaté dveře se lvem a stříbrné dveře s vlkem – ty všechny se prostě vypařily. Na jejic