Sama ve své cele sedím v chladné tmě a myšlenky mi pádí hlavou. Krutá slova otce Gideona mi stále zní v uších a blížící se zkáza mého osudu mi těžce doléhá na srdce. Vesničané, přesvědčení o mé vině, budou dychtivě očekávat mou popravu ohněm. Jak se to všechno mohlo tak strašně zvrtnout?

V pološeru cely musím myslet na tajemného stříbrného vlka, který mě v lese zachránil. Zachránil mě před jistou