„Co je ti líto, moje malá družko?“ zaurčí mi Ryker do ucha a pošle mi po páteři slastné, horké zachvění.

„Jak jsi věděl, že jsem tady?“ ptám se a divím se, proč mě pokaždé, když jsem v téhle knihovně s tou konkrétní knihou, někdo vyruší. Sakra práce, jako by ta kniha nechtěla být přečtena, nebo co.

„Vážně se mě ptáš, jak jsem věděl, kde tě najít?“ zeptá se Ryker a v jeho krásných stříbrných očích